Jarní část závodní sezóny - Jirka Koblasa
24.06.2023 23:52
O to víc jsem se soustředil na další cíl, a to závod
"Jarní část závodního roku je za námi a tady je hodnocení našeho úspěšného cyklisty Jirky Koblasy a to přímo jeho slovy:
Pro letošní rok jsem měl 3 cíle- 400 ultra, mistrovství republiky v maratonu horských kol a umístění v závodech Českého poháru maratonu horských kol.
Ne vždy se vše podaří, tak jak si člověk naplánuje, a i mě se nepodařilo zajet na Mistrovství republiky – Stolové hory-Machov tak jak bych si přál a představoval-množství pádů i částečně poškozené kolo mě odsunulo z medailových pozic až na 5. místo.
O to víc jsem se soustředil na další cíl, a to závod 
Trasa vede z obce Mostek, krásným krajem přes pořádné kopce-9000 nastoupaných metrů, hřebeny Krkonoš, Jizerských a Lužických hor, dále pak soutěskami Českého Švýcarska až do Hřenska, nejzápadnějšího bodu tohoto závodu. Na čtyřistakilometrovém okruhu pak sjedete do Máchova kraje a přes Bezděz jedete do Českého ráje. Zde míjíte pískovcové masívy, ale i středověké hrady a zříceniny. Poslední kilometry vás zavedou do Podkrkonoší, kde přes kopce Tábor, Kumburk a hrad Pecku dorazíte do svého cíle a uzavřete okruh opět v obci Mostek. Týden před startem, který byl 20.5. jsem si jel najet část tratě – ten den jsem najel 275 km a nastoupal přes 5000 metrů – okouknul jsem místa kde doplnit vodu a zároveň si udělal představu o tomto závodu. Dal jsem si cíl dojet v TOP 10 a zajet čas kolem 25 hodin.
Hned od startu jsem se držel v popředí a v Dolní Olešnici jsem spíš z hecu předjel našeho nejlepšího ultra maratonce Dandu Polmana, který jenom pronesl „tak ty se toho nebojíš „a zakroutil hlavou. Bylo mi jasné že s Dandou jet dlouho nemohu, a tak jsem si vybral za společníka Ondřeje Svobodu – loni byl na 200 ultra – na 5. místě a na 1000 mil byl dokonce 3.
V lužických horách jsem si přeskočil dopředu a dál jel s Erikem s Příbrami – po dvou zastávkách na pivko jsme okolo druhé hodiny dojeli na plnohodnotný checkpoint. CP 1, který se nacházel cca uprostřed trasy, na 232 km, v obci Valkeřice – tam mě čekalo velké rozhodování zda zkrátit občerstvení a po polévce a pivku se dát dohromady se skupinkou čtyř Slováků a opustit Erika, a nebo si dát ještě kávičku s dezertem a pokračovat dále s Erikem-s odstupem času jsem došel k závěru že jsem měl jet ve větší skupince Slováků-Erik byl v kopcích o něco slabší, ale na rovinách jsme si vzájemně pomohli a tak jsme jeli společně až pod Tábor, kde jsem se rozhodnul už na Erika nečekat a jet dál sólo jízdu až do cíle. Vše fungovalo, jak mělo, a tak celkem svěží jsem dorazil do cíle v čase 25hodin 35minut na 9místě jako jeden z nejstarších účastníků tohoto závodu. Pouze snad Jan Kopka, který je ještě o rok a půl starší – který zdolal na kole zasněženou Aljašku i rozpálené africké pouště a založil i vlastní závod: 1000 Miles, skončil za mnou o více jak 3 hodiny na 27 místě. Tento závod zůstane asi za tím mým nejlepším závodem, a i na dalších závodech Jičínské cyklo ligy jsem přijímal velké gratulace a uznání od závodníků, kteří tento závod sledovali.
Posledním cílem jarní sezony bylo se pokusit vrátit se do souboje o Český pohár – podmínkou bylo dobře zajet jeden z nejtěžších dlouhých maratonů který se jel 3.6. v Dolní Moravě- 90 km a nastoupáno 3200 metrů vše v těžkém terénu-náročné sjezdy i výjezdy. V úterý na závodech v Dřevěnicích jsem si při pádu ve výjezdu zlomil a narazil žebra. Jel jsem si svoje tempo, abych to udýchal – žebra bolela – risknul jsem to a jel tento závod, abych se vrátil na medailové pozice v Českém poháru, ale vše jsem sjel a vnímal jsem i přírodu okolo. Odměnou je 3 místo v kategorii a 51 celkově – tak jsem zpátky v Českém poháru a na podzim mám alespoň motivaci – ale jinak si dám oraz, abych vše doléčil.
Všechny zdravím a držím vám pěsti na vašich závodech – ať se vám hlavně vyhýbají zranění a jezdí vám to podle vašich přání a představ."
Jirka Koblasa